Addison Anna Hartley

Povaha:

Addy je typem ženy, které se mnozí lidé vyhýbají. A není to jen kvůli věčně zapnutému audiorekordéru či tužce a papíru v ruce. Je to i tím, že je někdy přehnaně dominantní, nehorázně paličatá a vrhne se do každé situace po hlavě. Což by se v takovém městě, kde se nachází nebezpečí na každém rohu, nemuselo zrovinka vyplatit. Když si již někdo zvykne na to, že nebude o všem absolutně rozhodovat, nalezne v ní dobrou, věrnou kamarádku, která za každé situace podá pomocnou ruku. Není tím typem, co by druhému vyčítala jeho chyby, když vidí, že je sám na tom dost špatně. Dokáže každého ze začátku provokovat, ale když si všimne, že přesáhla dovolenou mez, svým způsobem jí to mrzí, ale málokdy se odhodlá k omluvě. To se spíše snaží odčinit svými činy.

Rozum či trpělivost jí mnoho neříká, se svým dvojčetem se v mnohém liší a vypadá to, že většinu povahových rysů, které lidi udržují při životě, sdědil právě Mike. Ona by klidně skočila do ohně, kdyby se tam nalézala nějaká senzace. Skutečně se pro své povolání narodila. Dokud nezíská odpovědi na veškeré své otázky, dál šťourá a dál leze do míst, kde by neměla, co pohledávat. Nejspíše spoléhá na svého šikovného bratříčka, který jí z každých trablat dostane.

Jelikož pochází z dosti vtipně seskládané rodiny, má nad vším nadhled, jen tak o něčem nepochybuje a bere, že vše je možné. A když nad tím pochybují jiní, snaží se najít důkazy, které by dokázaly její pravdu. Je vskutku ráda, když má pravdu, to se poté dokáže naparovat jako páv a chodit s hlavou nahoře, až jí skoro prší do nosu. V jiných případech je to velmi skromná dívka, která je skutečně nadšená, když si něco zaslouží.

Miluje knihy, miluje vůni knih a především miluje klasiky a co nejstarší vydání, aby před čtením mohla důkladně očichat tu vůni staroby než se vrhne do čtení, již tolikrát čtených knih. Mezi její nejmilovanější patří Obraz Doriana Graye a Frankenstein. Ty dvě mají čestné místo na jejím nočním stolku a nikdy odtamtud neodcházejí. Jak by také knihy mohly samy od sebe odejít, že? Když už nečte, ladí svůj hudební nástroj, jež zní v rytmu lezení na nervy. Což je prakticky její hlas, když se snaží prokázat svou dominantní povahu. Nedokázala by žít s někým, kdo by jí srážel do bahna nebo jí tvrdil, že žena patří do kuchyně. Při takových připomínkách se snaží zachovávat klid, ale ten málokdy nastává. Umí skutečně rychle přejít na vlnu cholerismu, kdy je schopna každého seřvat na dvě doby a poté se zase uklidnit a tvářit jakoby se nic nestalo. Ale ona si pamatuje. Pamatuje si až moc dobře. A pokud se kvůli někomu cítí špatně, je to její učiněný nepřítel. Osoba, kterou ve své blízkosti nemůže ani cítit. Občas se chová jako učiněný chlap, kdy k ráně nemá daleko. Mohlo by se zdát, že vyrostla na ulici, kde se zapojovala do klučičích bitek, ale jediné bitky, které se kdy odehrávaly, byly s jejím bratrem a občas drzým spolužákem.

Ve své rodině je s každým za dobře. S každým dokáže mluvit o určitých věcech, ale u každého si vybírá o jaké věci se jedná. Kromě bratra, s tím mluví naprosto o všem.

Historie:

Některé životní příběhy jsou o náhodě a o to větší je náhoda, když se voják vracející se ze služby, střetne s majitelem knihkupectví. Tak se to událo, když poručík Roberta Warren dorazila do rodného města, kde si chtěla pořídit něco na odlehčené dny a tím jediným oddechnutím byla dobrá kniha a šálek kávy. A dobrou knihu mohla nalézt v knihkupectví, kde narazila na velmi zajímavého muže - Paula Hartleyeho. Slovo dalo slovo a ona zjistila, že s jeho slovy strávila téměř tři hodiny. Omluvila se mu, že si musí jít domů odložit, ale hned nato mu navrhla, že by se mohli večer sejít. A tak začal jeden vztah. Roberta se vzdala armády a začala pracovat v místním květinářství, jelikož i v takové ženě se najde něco citlivého a pečlivého. Netrvalo dlouho a z Roberty Warren se stala Roberta Hartley. Přestěhovala se k Paulovi a brzy se začal klubat na svět i plod jejich lásky. Jak vtipné to bylo, když z jednoho plodu byly rovnou dva. Dvě malá třeštidla, která přinesla rodičům do života mnoho zodpovědnosti, ale také radosti. Sic tu zpočátku bylo mnoho únavných nocí plných pláče a přebalování, dalo se to přežít ve zdraví kromě zkažené postavy a občas i porouchané psychiky, ale to se s léty srovnalo, zvlášť když se do jejich domku přistěhovali další osůbky. A tím byl otec Paula Charles, válečný veterán a vysloužilý policejní důstojník a na druhé straně Roberty bratr Joseph - utajený narkobaron, který ukončil svou působnost v Mexiku, aby žil poklidně nepoklidný život falešného učitele a nového strýčka pro dvojčata. A tak pomalu rostoucí bábetka získala dva zcela odlišné vzory, kteří se navzájem staly rivaly.

Dvojčátka rostla z batolat na to, co dělá mnohem větší povyk a mnohem víc lotrovin, které nestíhaly ani rodiče ani jejich dva opatrovatelé. Až se mnozí občané města báli, když ty dva satanášky spatřily, ačkoliv satanášek byl jen jeden, ten druhý to nemile schytával i za ní. Addy vždy svého o pár vteřin mladšího bratříčka Mikea, zatáhla do každé lotroviny, ze které on vyšel jako zlý hoch a ona jako svátost sama. Až jí někdy štvalo, že jí krade všechny zásluhy. A proto se snažila dělat větší binec, aby jí konečně někdo věřil, že ona je ten pravý záškodník. K tomu se váže jedna velice zajímavá příhoda. O jedné nedělní večeři si pozvali kněze. Taková tradiční sousedská slušnost. Kněz dorazil, nadšen, že si na něj někdo vzpomněl a usedl k prostřené tabuli čítající šestičlennou rodinu. Vše probíhalo v pořádku do doby než se rodiče zvedli, aby odnesly zbytky od oběda. Minulého večera se Addy se strýčkem a Mickey dívali na Vymítače ďábla a Addy samozřejmě napadla čirá zlotřilost. V okamžiku nepozornosti si strčila hráškovou kaši do úst a začala sebou cukat. Hráškovou kaši plivala na všechny směry, koulela očima, ušklibovala se a napodobovala hlas z Vymítače. Kněz se rozklepal, začal odříkávat modlitbu a přitom na ní stříkl svěcenou vodu, kterou zřejmě nosil pro každé případy u sebe. Adds nemohla zůstat jen u toho a tak pomalu vylezla na stůl a začala se s pliváním blížit ke knězi. Ten s křikem utekl. Děda si držel hlavu, strýc se smál a když se kněz podruhé vrátil a navrhl vymítání, dostala Addy měsíčního zaracha. Za tu srandu to stálo.

A podobné nápady se jí do hlavy dostávaly poměrně často. Naštěstí byla umírněná chvilkami, kdy poslouchala dědovi dávné historky či strýčkovi příhody z jeho dávného života. Až se nedokázala rozhodnout, s kterým je lepší trávit den. Díky těmto dvěma, měli rodiče mnoho času na sebe. A že toho využívali dosyta. Naštěstí se žádné třetí dítko nedostavilo. Zůstali jen v krásné dvojici. Jak by jinak ani nechtěli.

Postupem času se částečně cesty dvojčat rozdělily. Každý chtěl být něčím jiným, Mike se toužil stát po vzoru dědy policistou, a strýc Joe přivedl Adds na novinářskou vlnu, jelikož už od mala do všeho velice ráda strkala nos. A tak se i stalo. Ani na škole se neoddělili, ačkoliv studovali každý něco jiného. Kdo by také bez svého dvojčátka dokázal žít?

Při studování žurnalistiky a policejní akademie, opustili na nějaký čas Greendale. Když se vrátili zpět, již byli vystudovaní, mladí a nadějní. Společně se odstěhovali od rodičů a našli si vlastní bydleníčko. A každý začal svou kariéru. Addy si našla práci podržtašky v místní redakci Green Mirror, kde se po časech nošení kávy a pošty stala i redaktorkou. Redaktorkou, která by pro odpovědi i přes plot skočila. Ale i takových lidí je přeci jen třeba. Kdo jiný by ostatním předkládal pravdu na stříbrném podnose?

Rodina:
Charles Hartley - milovaný dědeček, bývalý voják, bývalý policejní důstojník, nynější opora i podpora dvojčat
Paul Hartley - milovaný tatínek, majitel knihkupectví
Roberta Warren/Hartley - milovaná maminka, pracuje v zahradnictví, dřívější vojenský poručík ve výslužbě
Michael Hartley - milovaný bratříček-dvojče, který se nechal předběhnout
Joseph Warren - milovaný strýček, bývalý narkobaron, nyní učitel, který si zfalšoval papíry

Zajímavosti:

• vlastní rotvajlera, který se jmenuje Crowley. Je to její velké, huňaté bábetko.
• často si přebarvuje vlasy z blond na rudou či kaštanovou, stejně tak často si vlasy stříhá nebo nechává prodlužovat. Záleží na náladě.
• má několik druhů tetování - např. hvězdu, šíp či Tardis doktora Who na zádech
• s bratrem mají tak říkajíc spojení mezi dvojčati, cítí, když je ten druhý nebezpečí nebo když se cítí šťastný. Když si jeden z nich zlomí nohu, bolí ta samá noha i toho druhého.
• jako každá druhá dvojčata bez sebe nedokážou žít a proto bydlí spolu, ačkoliv každý v zaměstnání šel jinou stranou
• celou jednu stěnu má od stropu až na zem pokrytou knihami. Nejspíše to bude tou vestavěnou knihovnou
• miluje čaje - ovocný, černý, zelený, nepohrdne žádným
• z dědovy strany má irské kořeny, jeho rodiče se narodili v Irsku, ale vzali roha během druhé světové války, v USA porodili společně malého Charlieho
• sní téměř vše a v jakémkoliv množství, má dobré spalování, tudíž si může dopřávat
• v dětství hrála baseball a od té doby má jistou úchylku na baseballky, na jednu si napíchala hroty a říká jí Zbíječ aneb pořádná nakládačka pro možné zloděje
• když se chce odreagovat poslechne si "Ride of the Valkyries" a pak jen tak z recese máchá pálkou kolem sebe jako Husita, který chtěl někoho okrást
• neumí vařit ... nebo spíš nechce? Feministka jedna!
• při studiích propadla jednomu profesorovi filozofie. A ač byl vztah profesorů a studentek zakázán, po čase ho dokázala uvrtat do vztahu, který trvá do dnes.