Magnus Henrik Öberg

Povaha: 

Jistě by se dalo vymyslet dost napjaných žertíků, které by se pojily s jeho švédským původem. Od pověsti studeného psího čumáku až po nadšeného stavitele nábytku z řad obchodního řetězce Ikea. Dost možná by se jim i zasmál, ale všeho s mírou. Už od útlého věku věděl, co je pro něj nejlepší a cokoliv se mu zdálo jako vhodné, to toužil dostat. Dalo by se říct, že se narodil jako takový malý generál, co chtěl mít všechno pod kontrolou. Vždycky byl rád nad věcí a měl přehled o tom, co se děje. Bohužel na něj vyšlo místo mladšího syna a tak si musel za svým jít o to tvrději, což ho jenom utvrdilo v tom, že je zcela zbytečné ohlížet se na ostatní.

Do vínku dostal typickou severskou tvrdohlavost a zatvrzelost, která mu vydržela vpodstatě do současnosti. Maminka ho učila, že má být hodný, poctivý, dbát na to, aby se měli ostatní dobře. Něco se jí podařilo vtlouct mu do hlavy, zbytek si dělal po svém. Zprvu se pokoušel se všemi vyjít a když to nešlo.. došlo na schovávání hraček a zákeřně položené kostičky Lego na podlaze. Jakýkoliv trest pro něj byl málo a s věkem mu rostlo i sebevědomí. Samozřejmě, čím byl starší, tím na povrch začaly vyplouvat i další vlastnosti, jen jedno se nezměnilo. Magnus vždy na prvním místě, ať už se jedná o cokoliv. Snad jen kromě rodiny, ale o tom později.

Jenže co dnes? Po tom, co za sebou nechal léta chlapce s trochu plnějšími tvářemi, se z něj stal muž, který si pevně stojí za svým. Umí se chovat podle etikety, ale jen v přítomnosti toho, u koho to uzná za vhodné. A od toho se odvíjí i všechno ostatní. Pokaždé je to jen o lidech. Ten, kdo mu prokáže respekt se dočká v podstatě toho samého, v opačném případě ukáže Magnus svou druhou tvář. Ano, na první pohled by snad i jeden řekl, že se jedná o šarmantního muže s dobrým vychováním a snad i slušnými povahovými rysy. Ale skutečnost je jedno velké zklamání. Sebestřednost, občasná agresivita, povyšování se. Je panovačný a vyžadující úctu. Násilí a bolest mu nečiní problém, ani když přihlíží, ani když je jejich původce. Krev na rukách? Žádný problém. Rád si záležitosti vyřizuje sám, protože se přiklání k myšlence, že pokud má být něco uděláno řádně, nesmí se na nikoho spoléhat. Pokud by kdy prohlásil, že si nemyslí, že mu svět leží u nohou, lhal by a ani to mu není cizí.

Ale není na něm jen všechno zlé. Za jeho postavením stojí tvrdá píle a z toho pramení i uznání úspěchu druhých. Nedá dopustit na své mladší sourozence, ačkoliv ho někdy stálo spoustu nervů je hlídat a dávat na ně pozor. Na druhou stranu, dokázal si na nich natrénovat téměř božskou trpělivost a umění počkat na správnou příležitost. Na jeho obličeji se často nachází výraz nezájmu a jistého chladu, ovšem se umí i královsky pobavit a uvolnit se. V dobré společnosti jde koneckonců všechno. Je společenský, ačkoliv nepohrdne ani časem, který může strávit o samotě. Miluje risk a zároveň jedná s chladnou hlavou, tak aby dokázal chodit i ve velice nebezpečných záležitostech. Pozná, když nemá do něčeho strkat nos, ale ne vždycky mu to dá a on si zachová odstup. Je hrdý na svůj evropský původ a občas to dává patřičně najevo. 

Historie: 

Tehdy to byl výjimečně hezký, byť velice pozdní, podzim, když se na svět poprvé podívalo jedno z mnoha švédských modrookých nemluvňat. Jen úřady ví, kolik takových dětí se v Göteborgu ten den narodilo. A kolik z nich mělo nevrlého staršího sourozence. Ale co Magnus nedokázal při narození, to dokázal dohnat s přibývajícími léty. Rostl z něj rozkošně oplácaný chlapeček, kterému by všichni příbuzní dokázali snést modré z nebe. A on si toho patřičně užíval. Už ve školce přišel na to, že se dají hračky vyměňovat za jiné a daleko zajímavější věci. Možná se v něm tehdy probudil jistý talent na obchody, ale sotva dostatečně vyrostl a zamířil do školy, daleko víc ho zaujaly přírodní vědy. Rád se potuloval venku a snažil se přijít na kloub všemu, co ho při pohledu na kameny, stromy a květiny napadlo. Vlastní rodiče nevěřili, že by se v jeho synovi mohla nacházet tak jemná duše, ale nebránili mu a dopřáli mu to potěšení chodit do všech možných vědeckých a naučných kroužků. Odměnou jim za to byly dobré známky a pochvaly od učitelů.

Ale není všechno neustále růžové a na to Magnus přišel, když se jejich rodina poprvé přestěhovala. Ystad nabídl Fredrikovi nové pracovní nabídky a jeho manželka s potomky ho přirozeně následovali. Musel si najít nové přátele, ale jeho zájem o vědění značně ochladl. Nedokázal se smířit s tím, bydlí na novém místě. Jako další rána podpás přišlo narození mladších sourozenců. Do té doby si jako mladší syn užíval pozornosti rodičů a najednou se o ni musel dělit, až na něj nezbyla vůbec žádná. Ocitl se na postu prostředního dítěte a nevěděl, co si počít. Zanechalo to v něm stopu hořkosti, ale tehdy poprvé přišel na to, že je to tak možná nejlepší. Všechny zákazy a nakázání, která pro něj v jejich rodině platila, padla, protože nebyl nikdo, kdo by je kontroloval. Otec byl zahlcený prací a matka péčí o dvojčata. Nezbyl nikdo, kdo by dohlížel na kluka, který si našel pokoutné aktivity s poněkud hrubšími vrstevníky. Menší šikana a bavení se na účet druhých. Tím si kompenzoval to, čeho se mu doma nedostávalo. Jenže ani malý tyran nedokázal zabránit tomu, co si usmysleli zaměstnavatelé hlavy rodiny.

Následovalo stěhování s pořadovým číslem dvě, tentokrát to ale bylo mnohem dál, než si kdy vůbec malý hoch představil, že se kdy podívá. Musel se vypořádat se zcela novým životem za velkou louží. Přivítala je Atlanta, vcelku vstřícní lidé a naprosto nové prostředí. V tu dobu se stáhnul do sebe, protože bylo všechno tak cizí. Největší problémy mu činil nový jazyk, který znal jen letmo. Každý den pro něj byl utrpením a on si hořečně vymýšlel stále nové výmluvy, proč zůstávat doma. Tehdy také přestal žárlit na Arnolda a Freju a namísto toho se o ně začal starat jako velký bratr. Oni znamenali jistotu a byli připomínkou toho, co nechali ve Švédsku. Přilnul k nim jako k nikomu v rodině a od té doby na ně nedal dopustit. Poměrně dlouhou dobu trvalo, než se Magnus přizpůsobil a začal znovu fungovat i ve společnosti. Jenže sotva se otrkal, už stál jednou nohou v průšvihu. Buď měl nadání na nacházení pochybných existencí nebo mu vyhovovalo držet se poblíž ničemných živlů. Chytl se cesty do pekel a poprvé přičichl k tomu, co znamená hazard. Ale tehdy to byly jen pokoutné triky vzadu, za domem přátel, nic s vyšším cílem. To přišlo teprve později.

Pohár trpělivosti rodičů přetekl, když ho domů přivedli policisté ve značně podnapilém stavu s roztrženým rtem a modrajícím okem. Bylo s podivem, že si teprve v tu chvíli uvědomili, jak špatně na tom jejich syn je. Netrvalo dlouho a padla rozhodnutí. Protože to přišlo vhod, opustili i Atlantu a pokračovali dál do Greendale. Nerozumného mladého muže donutili k pokračování ve studiu a on kupodivu souhlasil. Viděl v tom svobodu, když už nic jiného. Pořád v něm žilo, čím chtěl být jako malý a proto se rozhodl pro studium přírodních věd. Jenže stačila jedna noc v pochybném podniku, aby názor přehodnotil. Namísto doktorátu se dal do studia ekonomie a kupodivu se dokázal vyškrábat až na vrchol. Po večerech přitom karbaničil a se svými kumpány rozvíjel sny do budoucna. Ještě si několik let musel počkat, než je mohl uskutečnit a kvůli tomu na to zbyl víceméně sám. Ale spoléhal se na svou umanutost a vyplatilo se. Aby byl poblíž rodině, vybudoval si podnik v městě, v jakém se usadili. Nejdříve bylo všeho poskrovnu, ale postupně se vypracoval na svůj nynější post. Všechno se zdálo být perfektní, než se mu do cesty připletla jeho osudová žena.

Charlotte původně pracovala v jeho strip baru, ale brzy si dokázala získat jeho náklonnost i srdce a Magnus začal uvažovat o tom, co bylo do té doby pro něj nemyslitelné. Chtěl se zasnoubit a oženit se, možná i založit rodinu. Jenže se na vztahu podepsala jeho ne zrovna klidná a usedavá povaha. Začal žárlit a podle toho se i choval. Stačilo několik hádek, jedno dvě uhození.. a on brzy dostal od soudu vyrozumění o zákazu přiblížení. Ale Charlotte se stala jeho posedlostí a zároveň utrpením. Ještě dodnes jí čas od času potají sleduje, ačkoliv doba, kdy kvůli ní chtěl opustit Greendale, je už dávno za ním. Nejvíc ze všeho se soustředí na byznys a rodinu, která ho přivedla ze Švédska. Prozatím ho z Ameriky nic neláká, přestože občas zauvažuje nad tím, že by se vrátil do své domoviny. 

Rodina: 
S rodiči vychází nadmíru dobře, sem tam je navštíví, jen aby si vyslechl, jak je možné, že ještě není ženatý a nemá děti. S Christophem nemá nejlepší vztahy, spíš ho akceptuje, než aby se o něj doopravdy staral. Dvojčata jsou pro něj už na věky batolaty, kterým stále ještě teče mléko po bradě a cítí se povinen o ně starat a postarat, pokud se dostanou do nějakého průšvihu. 

Fredrik, Alicia - rodiče
Christoph - starší bratr
Arnold, Freja - mladší dvojčata 

Zajímavosti: 

• Ve volném čase se udržuje v kondici různými sporty, ale nedá dopustit na obyčejný běh a plavání.

• I když by to do něj nikdo neřekl, je výborným kuchařem, protože vaření pro něj představuje odreagování.

• Miluje rychlá auta a zbraně, ačkoliv od obchodu s nimi se distancuje. Když už po nějaké pistoli sáhne, většinou padne volba na typ Beretta 92.
  

• Rád se obklopuje ženami a příležitostně nepohrdne ani muži.

• Je dost pravděpodobné, že po světě chodí jeho syn nebo dcera. Malý hřích z mládí, který si uvědomil až příliš pozdě, ale postrádá jakoukoliv snahu o zodpovědnost.