Michael Hartley

Povaha:

Mike na první pohled vyzařuje aurou typického muže s klidnou, praktickou duší, která je rozumná a přízemní jako pár starých bot. To je pravda. Je si též možné povšimnout, že se pomalu rozhoupává k akci, je rozvážný a opatrný. To je také pravda. Proto mnozí usoudí, že je načase o něm logicky uvažovat a vkládat mu jisté předpoklady. Tak to je naprostý omyl. Je prakticky nemožné analyzovat Mikeyho povahu pouze pomocí logiky.

Může chvíli trvat, než se rozhodne. Nevrhne se do jezera, aby cestou zjistil, že v něm není voda. Jakmile však dospěje k názoru, umí si za ním stát takovým způsobem, že bude kdekdo vypadat jako nemotora. Tento rozumný, praktický, pomalý, odhodlaný muž je schopen každý den opakovat jednu a tu samou činnost, dokud nedosáhne toho, čeho chce. Jeho smysly fungují na plné obrátky, možná proto je pozornější k exotickým vůním, měkkým vlasům nebo příliš konkrétním znakům. Netrpí přehnaně květnatou řečí, ale vždy si najde způsob, jak dát najevo svůj názor. Mikeyho smysl pro dotyk je hmatatelný. Přesto vás musím varovat, že tento muž je plný rozporů. Hudba vždy zapůsobí na jeho city a podnítí v něm lásku. Skoro určitě má oblíbenou píseň, za kterou se ukrývá vzpomínka na konkrétní osobu. Je to ta, kterou si vždy vybere na hracím automatu, nebo ta při které zvýší hlasitost rádia.

Je schopen nastřádat kvalitní sbírku předmětů, stejně jako se ověsit sentimentálními tretkami. Pustit Mika na půdu plnou krabic je proto zatraceně nebezpečné. Místo uklízení vytvoří ještě větší nepořádek. Rád plave, pořádá grilování nebo se vydá na dlouhou procházku, kdy se domu vrací s prvními hvězdami. Je naprostá pravda, že Mike není až takový snílek. Nikdy vás neohromí jako jiní zámožní muži, ani vám nedá takové sliby, že sníte o odletu na růžovém obláčku do pohárkového zámku. Mike je zarytý realista. Než sliby a sny jsou pro něho důležité skutečné peníze a skutečný materiál. Nechce snít o rodinném domku. Chce v rukou držet plány od architekta na dům a přitom vybírat vhodnou parcelu. Tento muž jde hned na věc. Jeho jistoty tkví v klidné, tolerantní a stabilní povaze. Pečlivě plánuje do budoucnosti stejně jako veverka již v létě shromažďuje své ořechy na zimu.

Vztah s tímto mužem má pochopitelně i své stinné stránky - nic není dokonalé. Nemá rád halasné mužatky ani uječené paviány. V soukromí sice respektuje inteligentní ženy, ale při tanci - nebo jen při posezení v restauraci - mu dopřejte víru, že on je ten chytřejší. Jestli se před přáteli budete předvádět jako emancipovaná žena, s největší pravděpodobností nastane jediná reakce. Prostě s vámi přede všemi přestane mluvit a po zbytek večera bude sedět jako zařezaný, až si budete zahanbeně přát, aby vás pohltila zem. Je to věc, která je okolí nepříjemná a dokáže doopravdy pokazit večer i náladu. Pokud kdy Mika do takové situace dostanete, nevěřte prvnímu impulzu a nesnažte se napravit škodu. Vytáhnout ho z této zaryté nálady předčasně se rovná zkoušet pohnout gibraltarským útesem. Hůř než to. Kámen je vlídnější než jeho reakce na snahy ho rozveselit poté, co v něm kdokoliv vzbudil hněv. Poženete-li to do krajnosti, změní se z mlčenlivé sfingy na řvoucího tura, který se nebude rozpakovat použít pěkně peprné výrazy. Buď to, nebo chladné oznámení o odchodu. Michael nemá rád, pokud ho někdo veřejně znevažuje. Buď v té chvíli zaryje paty do země, založí si ruce na hrudi a začne trucovat - anebo vás rozdupe.

Je neobyčejně trpělivý. Také je příliš realistický a příliš miluje svobodu, aby se mu zamlouvala žena, která se na něj lepí jako psí víno a při každé příležitosti brečí. Vůbec mu na ženách nevadí oheň a kuráž. Budí to v něm zájem a kompenzuje jeho vyrovnanou zralost. Je laskavý, jemný a tolerantní, není-li ohrožena jeho mužnost. Pro ženu, kterou by miloval, udělá všechno na světě kromě jediného - nedovolí jí, aby nosila kalhoty. Jeho humor je často hrubý, ale ve společnosti dovede být okouzlující. Nicméně když skončí zábava, nenechá ze sebe dělat blázna. Michaelovi trvá, než získá dostatek páry, aby se rozjel naplno, ale jak se jednou zaměří na určitou příslušnici ženského pohlaví, nic ho nesvede z cesty. Dokonce může zapomenout být rozumný a opatrný. Pokud ho zasáhne Amorův šíp, stane se slepým a hluchým vůči varováním, že se ze svou vyvolenou k sobě nehodí. Čím víc ho přátelé upozorňují na možné zádrhele, tím je zatvrzelejší. Protiklady se přitahují a to jim zůstane. Ovšem když to nevyjde, trvá Mikovi dlouho, než se mu zahojí rány a než je ochoten to znovu zkusit se ženou, která lépe vyhovuje jeho dispozicím a názorům.

Má rád květiny, zahradničení nebo dlouhé procházky. Dává přednost knihám o chrabrých rytířích zašlých časů nebo životopisům budovatelů říší, než intelektuálské beletrii nebo hluboké filozofii. Má rád hutnou domácí stravu s hromadou brambor a omáčky a jablkovým závinem, jaký dělávala jeho maminka. Zřídka šetří na zařízení, ošacení nebo jídle. Přesto ho peníze příliš v kapse nepálí. Hodně pracuje a potřebuje vydatný odpočinek. Když je unavený a nesvůj, dovede být pěkný mrzout. Nikdy do něho neryjte ani ho neobviňujte, že je líný. To je jako kdybyste mu mávali červeným šátkem před očima. Žije svůj život klidným tempem a nedá se postrkovat. Pokusy strhnout ho do víru společenských aktivit jsou odsouzeny k neúspěchu. Dává přednost jen několika lidem s podobnými zájmy. Ke starým přátelům nebo lidem se seriózními cíli a ambicemi se bude chovat příjemně a pohostinně. Před hordou povrchních frivolních typů ale raději zmizí ze scény. Dobrá, je tvrdohlavý, ale tvrdohlavost obrácená vzhůru nohama je trpělivost, a to je vzácná vlastnost.

Historie:

Ne každá rodina je dokonalá, ale ta Michaelova dlouho byla. Co více si dítě může přát, než milující rodiče a pevné zázemí? Paul měl nepopsatelnou radost, když mu jednoho dne ráno bylo Robertou oznámeno, že brzy bude v domě o človíčka navíc. Dal si za povinnost dítě zabezpečit a poskytnout mu vše, co bude potřebovat. Plánoval ve velkém, takže se brzy doma objevila kasička, kterou ochotně plnil. Vše muselo být připravené ještě předtím, než se dítko narodí. A Roberta? Ta si své těhotenství nanejvýš užívala. Připadala si krásná, slýchala komplimenty na to, jak moc jí to sluší a mateřstvím prakticky žila. Žádné dítě by si nemohlo přát lepší matku, možná proto se na svět nechystalo jedno dítko, ale rovnou dvě. Budoucím rodičům ztuhl úsměv na rtech, když jim doktorem byla oznámena dvojčata, nakonec se tomu však mohli jedině zasmát. Doma se uchytilo heslo, že dva jsou přeci lepší než jeden.

Ještě než bylo třeba zabalit tašku do porodnice, již se v domě nacházel pokojík pro dvojčátka. Vše bylo pečlivě zařízené a nachystané na jejich příchod. Ani jeden z rodičů si nepřál vědět pohlaví, a proto bylo vše v pokoji sladěno do neutrálních barev. Dva kluci nebo dvě holky? To nebylo podstatné. Rodiče si nepřáli víc, než mít obě děti zdravé. To se také splnilo. Porod bys sice náročný, ale jak přišel na svět jeden, druhý na sebe nenechal dlouho čekat. Jako první se na svět vyškrábala holčička. Sladká princezna s velkými modrými kukadly. Záhy se ven dostal i chlapec. Plešaté miminko se stejně kouzelnýma očima. Jestli rodiče do té doby měli pochyby o jménu, jakmile své děti uviděli, měli jasno. Holčička dostala jméno Addison a chlapeček Michael.

Mikovi ani Addy nic ke spokojenosti nechybělo. Matka udělala první poslední a otec aktivně přikládal ruku k dílu. Děti byly vždy čistě oblečené a krásně voňavé. Žádné šmudly, ale výstavní miminka. Rodina se hrdě pyšnila svou celistvostí. Netrvalo dlouho a do života prcků zavítali dva významní muži. Byť si pánové museli pár let počkat, než si budou s dětmi notovat, od prvních chvil mezi nimi vznikal svár, koho drobečkové budou mít raději. Otec Paula, se již dlouho těšil na to, až z něho bude konečně děda. Chtěl vyprávět vnoučatům historky z mládí a líčit napínavé chvíle svého života. Něco obdobného chtěl i Joe, bratr Roberty, který si dítka nárokoval jako milující strýc. Pochopitelně se pánové drželi dál, dokud bylo třeba měnit plenky a dítě nevyvíjelo zajímavější činnost než jídlo a spánek. Jakmile však byli dostatečně staří, začal jim zlatý věk.

Byl to osud, že se Mike narodil až jako druhý. Jakoby tento fakt předem určil, že Addy bude vždy tím průbojnějším a živějším dvojčetem. Zatímco většina z okolí připisovala lumpárny právě Mikovi, viník stál hned vedle něho. Jenže kdo by podezříval malou sladkou blondýnku, když vedle ní postává chlapec? Mike se stal obětí jistého předsudku, ale byl příliš hodný, než aby na svou sestru cokoliv žaloval. Pokaždé když Addy vymyslela nějakou hloupost, byl to on, kdo si vyslechl přednášku, a přesto zarytě mlčel a sestře nohy nepodrazil. Byla to jeho povinnost bratra, postavit se za sestřičku, i když se doma dobře vědělo, kdo s lumpárnou přišel.

Mike byl ten klidnější, mírnější a ochotný se učit novým věcem. Přesto ho sestřička stejně dříve nebo později nahlodala k dalšímu husarskému kousku. Brzy byli v sousedství nejznámějšími záškodníky, ale na druhou stranu se děti dokonale bavily. Jeden bez druhého nedal ani ránu. Opora, síla a odvaha. Mezi sourozenci bylo pouto, které se jen špatně popisuje a ještě složitější je mu porozumět. Jsou to všechny ty doteky, objetí, otevřenost i vcítění se do druhého, že v pubertě nejednou čelili domněnce okolí, že jsou pár. Ano, čím starší byli, tím více se odlišovali. Jejich psychická stránka se rozvíjela stejně jako fyzická. A byla to právě Addy, která podpořila jako první rozdíly. Ať už to bylo změnou barvy vlasů, nebo cílené zvýraznění toho co druhý nemá. Čím starší byli, tím snáze je bylo rozlišit, až nepřipomínali více než sourozence. Jenže to co bylo uvnitř jejich hlavy, zůstávalo stejné. Jeden by bez druhého nedokázal dýchat. Myšlenka, že jeden přijde o druhého, byla příliš děsivá a dny odloučení byli nepříjemné. Poprvé odloučení čelili, když se strýc s dědou rozhodli přestat přetahovat. Zatímco Joe se plně věnoval Addy, Mika si do parády vzal děda. Michael tak brzy slyšel tisíce historek o válce, stejně jako o vyšetřování. Charles byl bývalý voják a později policejní důstojník. Byl to právě on, kdo podněcoval v Mikeyho duši heslo - pomáhat a chránit.

Mike se narodil se zlatem v hrdle. Zatímco jeho sestra podědila nadání na tvůrčí psaní, on byl miláčkem učitelky hudby. Zakrátko donutila rodiče, aby syna dali do sborového zpěvu a později na sólový zpěv. Z Mika se tak nejednou stala cvičená opička na rodinných oslavách. Všichni měli jeho hlas rádi a rádi ho poslouchali. Prvotní nejistota se překlenula v zálibu. Mikey zpíval rád a zpíval často. Kdo ví, kam by se dostal, kdyby u zpěvu vydržel? Jenže puberta je špatné období. Rodiče dvojčata nikdy nenutili dělat něco, co sami nechtějí. Mike se rozhodl, že zpěv není nic pro kluky a raději se věnoval sportu. Atletika ho uchvátila stejně jako kdysi zpěv. Navíc s dědou uzavřel tajnou úmluvu, že se přihlásí na policejní akademii. Háček nebyl ani tak v tom, že by povolení neprošlo přes otce s matkou. Háček byl v Addy, která by bratra nikdy nenechala samotného. Popravdě, ani on se nechtěl trhnout a tak zněl úkol jasně. Najít město, kde utáhnou nájem, Mike bude moci jít na akademii a Addy bude moci studovat žurnalistiku.

Zadařilo se nejen najít, ale ke všemu se dostat na vytoužené školy. Dali tak sbohem rodičům, strýčkovi i dědovi a s očekáváním studentského života vyrazili do světa. Opětovně se ukazovali rozdíly mezi Addy a Mikem. Addy byla samozvaný génius ovládající chaos. Mike musel doma vařit, uklízet, stíhat školu a ještě brigádu. Vydělával si zrovna tím, co se naskytlo. Prodavač v obchodě, barista v kavárně, zahradník, zkrátka vše, co zrovna přislibovalo peníz. Nutno podotknout, že přes všechny sváry a hádky se sourozenci výborně bavili. Jeden dával pozor na druhého, ale jinak byli dokonale volní. Byl to jejich život bez drobnohledu rodičů. Jejich plány, jejich chyby. Užívali si té volnosti na tolik, že si byli jistí, že po návratu do Greendale kupují vlastní domek. Pochopitelně opět spolu. Myšlenka rozdělení se stala již navěky absurdní.

Michael nikdy neměl problém s prospěchem a policejní akademii vyšel jako nadějný premiant. Přestože se mu dostalo velmi zajímavé nabídky, nedokázal se přenést přes to, jakou činnost by vykonával. Mohl získat na začátku kariéry dobré postavení, ale to bylo v rozporu s jeho čestností a proto odmítl. Vrátil se raději do Greendale, kde začal jako pochůzkář s cílem se vypracovat. Přes rutinu sepisování krádeží a rozdávání pokut stále výš a výš. A nakonec uspěl! Sice se detektivem stal prakticky nedávno, ale sám sobě přísahal, že bude tím vůbec nejlepším. Byl pln ideálů Greendale vyčistit od špíny, která se za jeho dospívání rozlezla, ale na to nesměl být sám.

Rodina:
Paul Hartley - otec, majitel knihkupectví
Roberta Hartley (Warren) - matka, pracuje v zahradnictví
Addison Hartley - milovaná sestřička, dvojče
Charles Hartley - děda, bývalý voják a následně policejní důstojník
Joe Warren - strýc, učitel

Zajímavosti:

• Bydlí se svou sestrou a těžko říct, zda tomu kdy bude jinak.
• Policistou se stal díky dědečkovi.
• Michael má nádherný hlas a dříve zpíval.
• Na pozici detektiva teprve začal, ale již nyní cítí nesympatie okolí.
• Rád griluje a chodí na procházky, stejně jako je jeho vášní zahradničení.
• Výborně vaří, což se musel naučit, protože sestra být v kuchyni odmítla.
• Práci a sociální život zcela rozlišuje. Jedno nesmí narušovat druhé.