Scarlett Zoya Azarova

Povaha:

Už od malička prahla po umění. Jak by taky ne, když jí nejčastěji hlídala umělecky lazená babička? Nebyla to jenom obyčejná dětská fantazie a růžový pohled na svět, byť se jistý optimismus táhnul s Lettie od útlého věku. Vždycky dokázala ve všem vidět jistou krásu. Jen s přibývajícím věkem, jak už to bývá, začala přicházet o iluze. Pod kůži se jí začínala vrývat všednost každodenního života, jak přicházela různá zklamání. Jistou chvíli to trvalo, ale nakonec se ukázalo, že má Scarlett ještě jednu výtečnou vlastnost. Z každého pádu se dokáže vcelku rychle vzpamatovat. Ať už jde o chybu, kterou udělá sama nebo o útok její sestry. Přesto je vstřícný člověk s velkým pochopením a snahou všechno vyřešit. V přiměřeném klidu. Má ráda situaci, kdy má všechno pevně pod kontrolou, proto co to jde, plánuje dopředu. Jakákoliv odchylka od původních záměrů jí vždycky na okamžik sebere pevnou půdu pod nohama, ale pokud přijde na improvizaci, nebojí se. V případě, že se dostane do maléru, snaží se ze všeho najít diplomatickou cestu a jednoduše se z toho vymluvit. Ráda si namlouvá, že lidem rozumí, ale povahu neumí tak docela odhadnout. V podstatě se řídí pravidlem "podle sebe soudím tebe", ačkoliv už mnohokrát dostala přes prsty. Dbá na to, aby odlišovala soukromý život od toho kriminálního. Co se stane v černém, v žádném případě nesmí spatřit světlo veřejnosti. Snaží se vybírat lidi, kterými se obklopuje, vždycky zvažuje možná rizika. Moc dobře si uvědomuje, že si nemůže dovolit špatný výběr. Ne na každého se dá plně spolehnout a v případě její práce na tom záleží dvakrát tolik, ale bohužel se schopní lidé nenachází jen v jistých vodách. Není to o tom, aby byl člověk paranoidní, jen nesmí být hloupý. To by Lettie celkem splňovala, jen kdyby čas od času nezavelela jistá umanutost. Další její vlastnost trochu koliduje s tím, jakou cestu si vybrala. Dělá jí neskutečnou radost, když může někoho potěšit. Už nezáleží na tom, jestli podrží dveře vetché stařence nebo jestli předá šek dětské nemocnici. Jenže být zloděj pro ni představuje výzvu a dokazování volnosti. Svazuje jí to ruce v dělání chyb a to je něco, co pro svůj život potřebuje. Obvykle si dává velký pozor na to, co říká, osvěta od jejího dědečka jí dala jednu velkou průpravu do toho, co by mohlo přijít. Proto raději mlčí a spíš naslouchá, aby dokázala použít informace ve svůj prospěch. Naučila se, že nic není zadarmo a rozhodně se vyplatí hlídat si záda, protože masku si může nasadit i domnělý přítel. Nepovažuje se za velkou rybu, ačkoliv se snaží rozšiřovat vliv. Samozřejmě všechno pod rouškou jisté anonymity, raději se zdržuje v pozadí. Nechá si poradit od zkušenějších, jen někdy se do něčeho vrhne moc po hlavě. Uvědomuje si svou zodpovědnost, jenže někdy zhřeší volnou zábavou. Někdy na povrch vypluje její tvrdohlavá ruská povaha, kdy není schopná ze svého ustoupit.

Historie:

Jejíprarodiče se přistěhovali z Ruska, konkrétně z Novosibirsku. Babička pocházela z Ukrajiny, ale veškeré drobnosti se smazaly s příchodem do Ameriky. Už tehdy je oplétaly kořeny vyšší společnosti, ale přísný ruský režim držel jejich ambice velice zkrátka. Za krk jim neustále dýchaly úřady, a proto se rozhodli emigrovat. Potřebovali najít vhodné místo a především možnosti. Nikolaj se narodil do dlouhé linie podnikatelů, přestože se druh obchodovaného zboží vždy o něco změnil. Podvědomě tušil, co potřebují pro pohodlný život a podle toho hledali svůj nový domov.

Nějaký čas pobývali v New Yorku a ve Washingtonu, kde pomalu začali podnikat s uměním, než se natrvalo usadili v Greendale. Tam koneckonců Zoya přivedla na svět syna, přestože on svou choť poznal při jednom zasedání v Itálii. Podnikatelská krev zjevně nekolovala jenom Viktorovými žilami a tak se rodina Azarovů rozrostla o dívku skotské národnosti. Nikolaj se Zoyou svou snachu přivítali s otevřenou náručí, viděli v ní schopnou silnou ženu, která se jen tak ničeho nezalekne. A měli pravdu, její životopis byl víc než chválihodný. Její vliv zasahoval do práva i do politky, než se přesunul k obchodu s cennými papíry.

Jenže čas plynul a hlava rodiny dostala vážené místo kurátora místního muzea. To byla příležitost, o jaké se nikomu ani nesnilo. Rodinný byznys tak padl na Viktorova ramena, alespoň z hlediska, kdy bylo všechno právně v pořádku, a snažit se musela i Isobel. Ani jeden z nich neměl tušení, jak se jim při nově nabytých povinnostech podařilo počít dítě. Jednalo se nejspíš o omyl, kdy manželka zapomněla na antikoncepci, ale rozhodně se k jejich prvnímu společnému omylu nechovali odtažitě. Našli si pro něj v přeplněném rozvrhu místo, Irina si našla k jejich srdcím cestu přesně tak, jak to umělo jen dítě. Všechno si během relativně krátké doby sedlo, manželé objevili způsob, jakým nastolit harmonii ve svém osobním životě. Obchodu se dařilo, prarodiče se těšili z vnoučete a tak nic nebránilo tomu, aby k malé Irině přibyla ještě jedna dívenka. Zdravé a spokojené děťátko, které se od své sestry lišilo v mnohém.

Rozdíly se však postupně projevovaly až později. Scarlett si nárokovala jako mladší a plánovaná daleko více pozornosti a vypadalo to, že Irina se se svou novou pozicí nemůže spokojit. Rodiče si s tím nedělali těžkou hlavu, kdykoliv to potřebovali, nechali děti na starost chůvě nebo prarodičům. Zřejmě tam nastal zlom, kdy se od sebe sestry rozdělily. Pro Scarlett tím začalo peklo, ze kterého nebylo úniku. Sotva jenom trochu povyrostla a začala si věci uvědomovat, Irina ji připomněla, kdo komu velí. Přirozeně se snažila najít zastání, ale nikdy nepochodila. Dědeček, který měl hlavní slovo, se snažil znesvářené vnučky uklidnit. Proto, kdykoliv to šlo, držela se raději mimo domov.

Zamilovala si přespávání u prarodičů, což si Irina odpouštěla, ráda si vyslechla každý příběh a pohádku. Nechávala se tím inspirovat a tak jí přišlo přirozené, že při škole chodila na různé umělecké kurzy. Nebyla to jenom vášeň a láska, nýbrž i odpočinek. Ale hlavně tam získala cvik. S nadšením se dědečkovi chlubila se svými výtvory. Proto netrvalo tak dlouho, než ji vzal svého učení, aby jí ukázal taje toho, co doopravdy dělá. A Scarlett pochopila. Nebylo to jenom o kupování a prodávání obrazů a soch. Nikolaj měl daleko delší prsty, než jak to doopravdy vypadalo a staral se o obchody mimo oficiální papíry. V jednom tedy získala před Irinou náskok, i když jen na chvíli.

Jenže čas ukázal, že zatímco se ze Scarlett stala vzorná vnučka snažící se splnit každé dědečkovo přání, její sestra dávala víc na svou vlastní hlavu. Zpočátku to nebylo tak patrné, jenže potom se stal incident. Něco, co nikdo v rodině nečekal a co sestry doopravdy rozdělilo. Lettie se postupně realizovala v tom, co jí Nikolaj ukázal, tedy v krádežích umění z domů zhýralých zbohatlíků a v padělání slavných obrazů. Postup byl vždy stejný, namalovat kopii a obrazy vyměnit. Alespoň ze začátku. Problém se ukázal tehdy, když starý Azarov začal zapomínat na svou nejstarší vnučku a chtěl to napravit. Nechal sestry pracovat spolu, ale Irina si našla vlastní způsob, jak projevit nesouhlas a Scarlett kvůli tomu málem skončila za mřížemi. Nešlo o neopatrnost, jako spíš o čirý zlovolný akt, kterým jí sestra vrazila nůž do zad. Nebýt schopných Nikolajových právníků, kteří Scarlettinu vinu smetli ze stolu, mohla se s mládím a podstatnou částí života rozloučit. Nicméně to rodinu rozdělilo, hlava rodiny dala Irině ultimátum a ona si vybrala. Každá ze sester se vydala vlastní cestou a zpátky k sobě se nijak nehrnou. Scarlett si zvolila spolupráci s dědečkem a vlastní život plný nenásilné kriminální činnosti. S rodinou je zadobře, zdárně se vyhýbá čmuchající policii a dál vesele okrádá bohaté idioty, kteří neumí ocenit to, co si pořídí domů.

Rodina:
Často a ráda navštěvuje svého dědečka Nikolaje, babička Zoya je již po smrti. V kontaktu je i se svými rodiči Isobel a Viktorem, starší sestru Irinu vídává jen zřídka, protože se nikdy nejedná o příjemné setkání.

Zajímavosti:

• Hovoří plynně anglicky, rusky a španělsky.
• Dává přednost čisté práci. Nemá ráda zbraně, proto ani žádnou nevlastní, nicméně umí vrhat noži.
• Miluje swing a jazz. Nikolaj díky tomu rád žertuje, že se měla narodit o nějakou tu dobu dřív, aby zažila časy pravé mafie.
• Někdy, když se rozzuří nebo jí něco nejde, začně mluvit rusky, aby se uklidnila.
• Tvoří padělky i na objednávku, ale v nich neukrývá svůj podpis, aby se nedostala do problémů.