Sebastian Wyatt Moran

Povaha: 

Temperament. Tento chlap je čistý temperament a tvrdá elegance už na první pohled. Má sice morálku vojáka, ale to neznamená, že si nechá něco líbit, právě naopak. Když se mu něco nezdá, jedná velmi rázně a hned, tedy pokud není lepší zvolit trpělivý přístup. Umí se krotit, když je to zapotřebí k dosáhnutí jeho cíle. Je poměrně dobrý stratég s ucházející sebekontrolou. Svým instinktům víc věří při lovu a logice při všedním životě, přesto se v něm obojí často slévá dohromady.
Dokáže se spokojit s málem, ve svém smyslu je velmi minimalisticky vnímajícím člověkem, ale umí mířit i vysoko, ve svém umění až k dokonalosti, na které pracuje každý den. Nikdy se však nenechá ukolébat svými dobrými výsledky, protože ví, že i ti nejlepší můžou velmi rychle padnout, když udělají chybu. Co se týče práce v týmu, armáda ho naučila spolupráci, ale sám sobě věří ze všech nejvíc, - snad jen s výjimkou svého bratra - zvlášť, po tom incidentu s tygrem v bolivijské džungli a kvůli zkušenostem z dětství. Překvapivě po své vojenské kariéře netrpí PTSD, ale to neznamená, že byl ušetřen jizev na duši a na těle. Na těle především. Jako přeživší po útoku dravé šelmy se pyšní širokou sbírkou jizev, ač ta jediná, která je většinou vidět je jen ta na obličeji. No, souboj se šelmou mohla přežít jen další šelma a tohle skvěle popisuje jeho schopnosti. Loví lidi, stejně elegantně jako kočkovitá šelma svou kořist, umí se skrývat v ulicích stejně dobře, jako ona ve vysoké trávě, má skvělé oko, výdrž a ještě lepší výsledky, jeho intuice je úžasná. S těmito předpoklady není divu, že se z něj stal tak skvělý zabiják.
Wyatt není mužem mnoha slov, dal by se dokonce popsat jako introvert, zvlášť potom v mladším věku, ale odtažitost u něj můžeme pozorovat i teď. Svou převážně tichou osobností okolí dává najevo, že není nějaký nerozvážný floutek, který se jen předvádí. On přesně zná svou cenu a je rozdíl, zda pro vás jen vykoná práci, za kterou dostane dobře zaplaceno nebo vás považuje za někoho důvěryhodného, od koho přijme zakázku i po druhé. S jeho povahou je velmi těžké si ho upsat na delší období, na to má až moc velký pud sebezáchovy; jeho práce jsou jednorázové, a proto nepracuje pod stálým šéfem. Nesnáší příliš dobře autoritu a hlavně její zneužívání. Většina lidí je mu prostě jedno, nedělá v nich rozdíly, nevyhledává jejich společnost - jediný způsob, jak na vás udržet jeho pozornost je ta, že ho překvapíte a že si získáte jeho úctu a to je možné jen činy, nikoli slovy.
Pokud má tenhle muž něco rád, tak je to jeho klid a dobrá káva, nebo silný čaj. Samozřejmě nemůžeme vynechat jeho zbraně, ale to je asi jasné. Dále má v oblibě hru na klavír a zpěv, ale to přichází až po jeho pracovním zaměření ilustrátora. Navíc miluje knihy a asi všem došlo, že jeho nejoblíbenější knižní sérii je Sherlock Holmes od sira Arthura Conan Doyla. 

Historie: 

Příběh tohoto muže začíná, tak jako každého dalšího člověka, jeho narozením. To samotné nebylo provázené přílišným štěstím, jelikož jeho matka při komplikovaném porodu zemřela a otec nebyl nikde k nalezení. Malé modrooké nemluvně s německými kořeny tedy putovalo do státní péče a následně do nové rodiny. Netrvalo to ani dlouho, protože čím mladší je dítě, tím větší je pravděpodobnost, že lidem přijde rozkošný a psychicky tvárný, je to prakticky to samé, jako u štěňat, nebo u kteréhokoli jiného zvířecího mláděte na téhle planetě. Rodina, které Wyatta vychovávala, nebyla nejhorší, vlastně byla na obecné poměry skvělá, ale v pozadí se schovávalo něco, co se úplně neztotožňovalo s jejich obětavou a štědrou tváří.
Wyatt tedy prožil celkem standartní dětství. Až do svých sedmi let měl všechno, co by jen kluk jeho věku mohl potřebovat. O tom, že je adoptovaný nevěděl. Ale to se změnilo ve chvíli, kdy se jeho tehdejším rodičům poštěstilo něco, o co se snažili už nějakou dobu. Najednou očekávali své vlastní dítě a atmosféra v domácnosti se změnila. Wyatt byl vnímavé dítě, cítil to, proto taky trávil většinu svého času venku, ať už s kamarády ze sousedství, nebo sám. Nechtěl čelit temným mračnům, které se nad ním stahovaly. Ale jednou musel. A ten moment přišel brzy, spolu s velmi emocionálním rozhovorem, po kterém Wyatt skončil zavřený v pokoji, naprosto zrazený a poprvé a naposledy s očima plnýma slz. Nejen, že se dozvěděl, že je adoptovaný, ale také mu byla představena realita, ve které žil. Že byl jen experimentálním vzorkem pro lidi, kteří si rodičovství nejprve chtěli vyzkoušet takříkajíc "nanečisto". Takhle mu došlo, že svět jen málokomu ukazuje svou vlídnou tvář. Nemělo cenu se pokoušet nějak smlouvat, bylo jasné, že teď, když mají na cestě svoje, už není v tomto domě vítán. Jeho doba použitelnosti vypršela a nebylo nic, co by proti tomu mohl udělat.
Wyatt si proto sbalil kufry čítající jeho nejoblíbenější oblečení a jedinou knihu - jeho starou vydání sbírky příběhů Sherlocka Holmese, a jakmile tak udělal, ocitl se - znovu - v dětském domově. Jeho ex-matka nad ním osušila oči a ex-otci nestál ani za to, jako by ho ani nevnímali jako lidskou bytost. To ho poznamenalo, uzavřel se do sebe, stal se mnohem tišším chlapcem, než byl doposud - a to vždycky vykazoval jistou dávku introvertního chování. Přestal věřit lidem, a proto také trvalo tak dlouho, než se objevila další rodina, která si ho vzala i přes to, že se na ně tvářil, jako že je všechny zabije ve spánku.
Teď už čtrnáctiletý Wyatt byl adoptován do domova v Greendale, který kromě rodičů skýtal ještě jejich biologického syna, který byl o dva roky mladší než modrooký teenager. Wy už se mu jen z principu raději vyhýbal, příliš novému prostředí nevěřil, ale překvapivě ho za to nikdo nekáral. Všichni kolem se chovali velmi mile a chápavě. Dokonce každý rok na narozeniny dostal další knihu od Conana Doyla do sbírky. To musela být past, že? Nebo taky nemusela. Trvalo to nějaký čas, než si Wy uvědomil, že to nevypadá, že by ho chtěli v dohledné době zase předat dál a tak si je pomalu, pomaličku začal pouštět k tělu. Sice nikomu už nevěřil tak, jako sobě, proto budovat důvěru k nim bylo těžké, ale oni si našli cestičku, jak se mu dostat pod kůži a začít léčit jizvy na duši, které mu zanechala předchozí rodina. Amelii a Jamesovi - jeho pěstounským rodičům - jeho důvěra nikdy nepatřila pochopitelně zcela a s nově adoptovanou malou sestřičkou Isabelle, měl máloco společného, ale trochu jiný příběh nakonec byl Aiden. Ten, kterému se po svém příchodu vyhýbal nejzarputileji, se k němu dostal nejblíž. Stal se jeho prvním a posledním pravým bratrem.
Aiden byl jeho dokonalým opakem. Byl ztřeštěný, byl usměvavý, byl kolektivní bytost a hrozně rád mluvil. Byl jako andulka, co nikdy nezavře zobák se svým zpíváním, ale Wyatt si na to po čase zvyknul. Málokdy se pohádali a většinu věcí dělali spolu. Doplňovali se jako dvě opačné strany mince. Chodili spolu do školy, měli stejné přátele a jeden by těžko hledal věrnější bratry. Ani armádní služba je od sebe nedokázala odloučit.
Sloužili u stejné jednotky a oba se projevili jako talenty na střelbu, proto absolvovali kurz na odstřelovače a jejich životy se dál ubíraly touto cestou. V armádě strávili dva roky a oba na frontě získali cenné zkušenosti, boj však byl přirozenějším pro Wyatta, než pro Aidena samotného, který už z tohoto života začínal být unavený. Proto se oba rozhodli, že doslouží ještě jednu misi a vrátí se domů. Byla to však právě tahle mise, která je prověřila tou největší silou. Mělo to být stopování nepřátel někde v bolivijské džungli a zprvu jim opravdu byli na stopě. Ale nebyli si vědomi toho, že jejich jednotku stopuje ještě někdo, takový, kterému jsou všechny lidské války a problémy jedno. Predátor, který byl v tomhle prostředí doma.
Velmi brzy americkým vojákům došlo, že něco není v pořádku. Ale otočit se a vrátit? Byla to jejich poslední mise... A právě tohle zaváhání je hodně stálo. Ano, vyhladili skupinu, kterou měli za úkol vyhladit, ale stálo je to energii a opatrnost. Ten den nadešel krvavý soumrak. Pruhy byly dokonalým maskováním, krev smáčela ostré tesáky a drápy divokého, agresivního zvířete, které se připletlo mezi vyčerpané a mnohdy i zraněné vojáky. Hodně životů vyhaslo. Téměř i Aidenův. Ale to Wyatt nehodlal dovolit a kočkovitou šelmu povalil vlastním tělem. Čelil jen svým nožem a tělem množství zubů a drápů, které ho nešetřily. Ale nějakým způsobem přežil on a ne přirozený predátor.
Posily je našly hned další den a podařilo se jim pár mužů zachránit, mezi nimi i Wyatta a Aidena. Mělo to bohužel jeden háček. Tygr mladšímu z bratrů zpřetrhal vazy způsobem, že ho ani ti nejlepší armádní medici nezvládli dát znovu plně do pořádku a Aiden zůstal upoutaný na invalidní vozík. Dodnes kvůli svým nohám 'chodí' na terapie a Wyatt se necítí být úplně bez viny za to, že tu potvoru nestihl sundat dřív. Ale Aiden zůstal téměř stejným pozitivním člověkem, jako byl vždycky. Vždyť byli oba naživu a doma, jak si slíbili. Jeho bratr mu zachránil život.
Po zpátečním příjezdu do Greendale se oba začali věnovat své práci. Pro Wyatta to byl obor ilustrace, o který projevil zájem už předtím, ale po pár letech zjistil, že i když je v tomhle úspěšný, tak bez akce nedokáže žít. S příchodem mafie do Greendale se mu otevřela skvělá příležitost znovu vzít do ruky zbraň a vrátit se k předchozí, ale nikoli nudné, rutině. Nikdo nikdy přeci netvrdil, že je normální morální člověk. Ilegální stránka mu nevadila. Změnil si jméno, aby nikdo nepřišel na jeho rodinu, kdyby snad někoho nasral, a co jiného zvolit, než charakter z jeho oblíbených literárních děl, kterému se teď vlastně až strašidelně podobal? Z Wyatta Rigbyho se stal Sebastian Wyatt Moran. 

Rodina: 
Pravá rodina neznámá, s předchozími adoptivními "rodiči" se nestýká.
Amelia Rigby (pěstounka)
James Rigby (pěstoun)
Aiden Rigby (adoptivní bratr)
Isabelle Rigby (adoptivní sestra) 

Zajímavosti: 

• Ano, jeho jméno je pseudonym ze Sherlocka Holmese. Ty knížky miloval kdysi, a doteď miluje. 
  

• Umí hrát na klavír a je talentovaným zpěvákem. 
  

• Svým způsobem je asexuál. 
  

• Testy DNA prozrazují, že má jeho biologická rodina kořeny v Německu. Testy DNA prozrazují, že má jeho biologická rodina kořeny v Německu.
  

• ! Nikdy nepřijme zakázku, která by mohla být osobně kompromitující. 
  

• ! Je zvlášť opatrný, aby nezůstal zaseklý někde na pomezí v konfliktu mezi frakcemi mafie, nebo gangů. Dokonce má napsané ve smlouvě, že se odmítá podílet na akcích, které by jeho osobu mohly udělat cílem i mimo akci. Tím pádem neplní žádné dětinské úkoly.