Serena Pritchett

Povaha:

Již od mala byla zvídavým dítkem, slůvka "Proč? Jak?" u ní byli na denním pořádku. Když jí otázky nebyly zodpovězeny, pokoušela se sama dopídit odpovědem, ať vlastním zkoumáním nebo v knihách či na internetu. Naučila se ze svých sester číst jako první. Dá se označit za velmi učenlivou, ráda poslouchá a pozorně sleduje ty, jež jí něco vykládají a předávají jí své poznatky. Díky tomu byla nejlepším posluchačem a prakticky miláčkem každého učitele nebo profesora, kterému prošla pod packami. Kdyby její sestry měly rozvinutou žárlivost, již by se válela kdesi v příkopu řádně zvalchovaná. Naštěstí se tak nestalo a ona se mohla rozvíjet v mnoha oborech. Nedokázala se zaměřit pouze na jedno odvětví, prakticky by se dalo říci, že jí zajímá naprosto vše. Jako malá se chtěla dotknout hvězd a jako větší se snažila zjistit, jak by to bylo možné. Dokázala sedět celé hodiny u protékající říčky a pozorovat život v ní, přičemž přemýšlela, jaktože mohou ryby dýchat pod vodou. Než objevila taje knih a internetu, musela si vymýšlet různé smyšlenky, kterými si to vysvětlila.

Ani jako malá nevěřila na čáry, vše pro ni bylo vysvětlitelné vědecky. I jakékoliv pozoruhodné úkazy - podivné tvary v obilí, náhodně uspořádané šutříky aneb Stonehenge i světélkující světla. Jako starší se vždy pousmívala nad tím, jak Američané uvěří naprosto všemu. Ne že by něco měla proti vedlejším druhům, ale její vědecký pohled v ní vytvořil jistý druh skepse nad čímkoliv, co znělo nesmyslně.

Ne vždy jí zvědavost zavedla na správná místa. A ona se z nich ne vždy dokázala dostat sama. Nikdy nebyla svým způsobem plně zodpovědná za své činy. Když se něco pokazilo, uměla přijmout chybu, omluvit se, ale neuměla napravit škody. Pouze se z nich poučila a při další zkoušce se vydala jinou cestou. Nikdy jí nic neodradilo od dalšího zkoušení, přestože se jednou na dovolené v Egyptě propadla do podzemní kobky. Zlomila si nohu natřikrát a zůstala ji po tomto pádu menší jizva.

Kromě toho, že se jako dítě s velikou rozkoší šťourala v zemi, což jí zůstalo i do dospělosti, počítala mezi své největší neřesti tanec, četbu a zpěv. Tanec milovala, vždy při něj dokázala vybít přebytečnou energii, kterou nemohla cílit pouze na čtení a zkoumání. Úsměv u ní byl na denním pořádku. Nikdy se nedokázala zbytečně hněvat, pouze pokud si to někdo skutečně zasloužil. Někdo, kdo jí cíleně urážel či se pokusil ublížit jejím sestrám. Pro takové si uschovala několik nepatřičných slov a když slova nestačila, přešlo i na dobře mířenou pěst. Ne že by byla přímým rváčem, ale občas jí to dokázalo ulétnout. A jako poslední tu byl zpěv. Ten byl na druhém místě okamžitě po bádání. Hlas měla krásný a nebála se jej dávat na odiv. Nepotřebovala žádné davy, dokázala si zpívat jen pro sebe, pro radost. A úplně nejlépe se cítila, když si s ní zazpívaly její sestry. Což je odvětví samo o sobě.

Sesterské pouto pro ni bylo vždy důležité. Sic se v mnohých ohledech nemusely shodnout, ona vůči nim vždy cítila potřebu je ve stejné míře milovat a chránit. Vždy za některou z nich šla, když byla smutná či potřebovala radu. Nejužší pouto si vybudovala s nejstarší Jane, po jejím odchodu zaujala pozici nejstarší sestry, jež musí na všechny dohlížet.

Není dokonalá, to není nikdo. Má své obavy i strachy. Děsí se toho, že by mohla obloha spadnout a rozdrtit je. Nebo spíše jakéhokoliv létající objektu, který se nebezpečně blížil k zemi. Obává se toho, za koho by se mohla provdat. Netouží po manželství bez lásky, které by bylo pro oba povinností, jak to občas bývá, když cosi ulítne. To ale není její největší obavou. Bojí se být zapomenuta. Přeje si něco dokázat, zapsat se do historie tak, že by na ní nikdo nezapomenul. Není žádnou aktivní obhájkyní žen, bere se jako člověk bez rozdílu pohlaví. Chce něco dokázat pro sebe, ne pro zbytek žen. Chce zůstat na obloze jako jedna ze zářících hvězdiček. A nikdy nezhasnout.

Historie:

Bernard a Gwen, budoucí rodiče pěti nádherných holčiček, se spolu seznámili velice ... podivně. Bylo to na vysoké, každý z nich mířil na jinou přednášku a jelikož oba pozbývali dochvilnosti, vrazili do sebe. Oba se počastovali velice nepěknými slovy a s nasupěnými výrazy se vydaly vstříc osudu. Nejspíš by jeden na druhého ani nepomyslel, dokud se opět nesetkali na jednom studentském večírku. Jelikož byli svou společností natolik otrávení, oba se společně opili, aby se mohli snést. Akorát poté se snesli až příliš a skončilo to v posteli. Po probuzení se oba tuze nejistí, vydali každý svým směrem. Aspoň do doby než Gwen denně probouzeli ranní nevolnosti. Hned jí v hlavě zahrál poplašný alarm. Něco bylo špatně. A také skutečně bylo. Gwen byla těhotná a s kým jiným než se svým oblíbeným druhem Bernardem. Oba se sešli, pohovořili o tom a jelikož jejich rodiče byli ze staré školy, rozhodli se je nezklamat. Po měsíci stvrdili svůj sňatek, po dalším oba úspěšně vystudovali a o pár dalších z nich byli novopečení rodičové. Což byl úděl, na který je nikdo nepřipravil. Matka místo svého snu, kdy se chtěla pitvat v lidských mozcích, se pitvala v dětských bobcích. Jane byla jako králík a bobků bylo habaděj. Gwen se o dětských bobcích i zdálo. Bernard vždy utíkal do svého krásného zaměstnání, coby chirurg a byl skutečně málo doma. Naštěstí Gwen pomáhala její matka do doby než Bernard dostal nabídku práce v Irsku. A tak se malá rodinka z Londýna, odstěhovala až do Dublinu. Gwen byla tuze naštvaná a ze samého vzteku se narodila Serena. Gwen začala docházet k psychiatrovi, aby si mohla promluvit s někým, kdo nežvatlá a nebrečí. A tak pomalu dostala svou první praxi v oboru a mnoho dobře mířených rad do života. Jako doktorka si zařídila soukromou živnost a Bernard jí k tomu uzpůsobil svojí, poté její pracovnu. Žena byla spokojená a ze samé radosti se narodila Virginia. A tak to šlo dál. Rodiče se nemilovali, ale dokázali spolu vycházet. Seri se sestřičkami rostla jako z vody. Když jí bylo deset let, Jane dvanáct a Ginny devět, Bernard dostal lukrativní nabídku na práci ve velkém městě za velkou vodou. S Gwen to dlouze probírali a nakonec rozhodli v nelibost dívek. Seri milovala irskou krajinu, pole, louky, lesy i místní lidi. Nechtělo se jí stěhovat. Ale odpor byl marný. Se slzami v očích se loučila s rodnou krajinou. Jediné, co jí udržovalo v jakžtakž dobré náladě, byl seriál Přátelé a Jurský park. Kde chytila svou dinosauří nemoc, která jí zůstala do dnešních dnů.

Po nastěhování to šlo ráz naráz. Rok po sobě přišli další dvě holčičky - Shirley a Prue. U té poslední by byla Ser nejraději, kdyby ani nebyla. Čas po čase dokázala své sestřičky dokonale popsat. Jane byla srdečná, kouzelná, přesto lehce naivní. Ona sama ji kolikrát musela ochránit před temnotou světa, kterou Janie sama neviděla. Přesto ji to nakonec dovedlo do náruče dobrého muže. Ginny byla dost podobná Seri. Ráda četla a měla svůj vlastní velký sen, kterého se držela. Chtěla sama napsat knihu, přesto ji prozatím postačila práce v knihovně, kde byla jako ryba ve vodě. Shir byla již od dětství lehce manipulativní, bez vlastního názoru, čehož také využila její o rok starší téměř dvojče Prue. Sic svou rodinu milovala, Prue zaručeně byla černá ovce, o které měla nevalné mínění. Prudence byla prostořeká dívka, která se ráda nechala obletovat chlapci a učinila vše, aby s ní zůstali. Do svého neblahého vlivu tahala i Shirley. Seri již jen čeká, kdy se jim vrátí těhotná, zanechá studií a uteče s nějakým motorkářem.

Serena postupovala ve vlastním plánu. Úspěšně vystudovala, prošla si pár vztahama, ale nic z toho nebyla ta pravá láska. Stala se čerstvou doktorkou věd, ale zůstala na univerzitě, kde pracuje jako asistentka jednoho svého profesora, který jí sám práci navrhnul. Čas od času ji dá návrh na vykopávky, kam si ona velice ráda zaletí a na pár měsíců se po ní slehne zem. Ale vždy se vrátí. Jako bumerang.

Její rodina se před časem rozrostla o nového člena - malého baby Bennyho Bingleyeho a ze Seri je šťastná tetička.

Rodina:

Bernard Pritchett - milovaný otec
Gwendolyn Terence/Pritchett - milovaná matka
Jane Pritchett/Bingley - starší sestra
Virginia Pritchett - mladší sestra
Shirley Pritchett - mladší sestra
Prudence Pritchett - mladší sestra
James Bingley - švagr
Benjamin Bingley - několikaměsíční synovec

Zajímavosti:

• jejími vzory z dětství jsou Ross Geller, Alan Grant a Ian Malcolm
• Jurský park je film jejího dětství a když jako malá tvrdila, že se stane paleontologem, tak jí nikdo nevěřil
• nehodlá zaplout do žádného vztahu, kde by nebyla láska jako u jejích rodičů
• dvakrát do roka se na měsíc vypraví do ciziny, aby se šťourala v hlíně s dalšími nadšenci
• její nejmilovanější autor je Michael Crichton
• kromě Jurského parku má ráda knihu Pýcha a předsudek
• hraje na housle a na trochu na klavír, virtuóz z ní není, ale nenáročné uši neurazí
• krásně zpívá, její hlas neurazí ani náročné uši
• utekla ze dvou vztahů, které dle ní nikam nevedly
• je přírodní brunetou, ale čas od času se přebarví na blond
• pod kolenem má menší jizvu, upomínku na její pád v Egyptě
• stále se od rodičů neodstěhovala, nemá důvod
• v ložnici má nemalou napodobeninu T-Rexe