Skylar Chambers

Povaha: 

Není nutné se příliš dlouho zamýšlet nad tím, jakým typem osobnosti Skylar ve skutečnosti je. Divoká šelma, která by nutně potřebovala zkrotit. Je typickým příkladem nespoutaného mládí. Nikdy nemá dost a ohnivá povaha jí nedovolí delší chvíli posedět na jednom místě. Ráda se hýbe vpřed, rozšiřuje vlastní obzory a objevuje nepoznané. Máloco ji dokáže zastavit v poněkud krkolomné cestě za velkými, mnohdy až bláhovými sny. Když padne na zadek, otřepe se a oklikou se vypraví vstříc svým cílům znovu. I kdyby se měl svět začít lámat na kusy, tahle blondýna s ostrými lokty si najde vhodné místo k sezení, čmajzne plný kbelík popcornu a s radostí bude sledovat veškerou paniku. S ničím se dlouho nepáře, a pokud se do zorného pole jejích zájmů dostane něco skutečně skvostného, je ochotna tomu přizpůsobit veškeré své bytí. Tím by se dalo říci, že je flexibilní, ale jen tehdy, když má zrovna chuť.
Oplývá zdravým sebevědomím, jež umí perfektně zužitkovat ve svůj vlastních prospěch. Sem tam si můžou lidé říci, že je zosobněním vtipů o blondýnkách, ale dle samotné Skylar to je pouhopouhá závist. Pár centimetrů k dobru, což doplňují vhodně zdůrazněné ženské křivky, za nimiž se otáčí nejeden muž. A právě to si světlovlasá rodačka z Greendale maximálně užívá. Má to, co druzí ne a to, co vlastní jiní, si ona buď zaopatří po svém, anebo najde pro ni nejvýhodnější alternativu. Sky si nemusí říkat o pozornost, to pozornost ji žádá, aby alespoň část ze svého času věnovala právě jí. Není to naivní slečinka, která skočí každému na špek, každopádně se správnou lichotkou každý dál dojde. Je jí po chuti, když si získá něčí pozornost, anebo naopak ona sama si namotá na prst někoho, po kom zrovna zatouží. Téhle holce koluje v žilách hravost a přirozená dravost. Smyslem pro humor se obvykle trefí do toho, jímž oplývají jiní, a se sklenkou dobrého pití uvnitř je vše zase mnohem veselejší, než při nerozostřených smyslech a s nepopleteným jazykem. Netají se svou oblibou v mužské společnosti, stejně jako se ráda obklopuje těmi, jejichž peněženka je narvaná k prasknutí. Čím více vytěží, tím lépe se jí pak usíná. Naučila se zužitkovat své přednosti, aby mohla jakkoliv obohatit svůj jinak poněkud chudobný život.
Ačkoliv zbožňuje drahé věci, nedokáže příliš dlouho vydržet u žádné pořádné práce. Ať už za to může její prořízlá pusa, kdy se ostrá slůvka derou bezmyšlenkovitě ze rtů ven, či brzké omrzení. Nenávidí stereotyp, a jestliže je k něčemu nucena jen proto, že to tak vyžadují pravidla, pravděpodobně zamává šátečkem a jde zase o dům dál. S tím souvisí naprosto ležérní přístup k autoritám. Pozdní příchod do zaměstnání, či na pohovor? Jak skvělý řečník se ze Sky rázem stane. Průšvih na pracovišti? To samé. Výmluvy, to by jí šlo. Ráda se z věcí vykecává, protože tresty, ty přijímá jen velice nerada. Bez obtíží hodí své prohřešky na druhé a hlavu si s tím neláme. Svědomí ji moc často nehlodá vzhledem k tomu, jak lehkomyslně na spoustu věcí v životě pohlíží. Nedá se ovšem popřít nezpochybnitelný fakt, že je to bloncka snaživá. I když krátkodobě, má šikovné ruce, a když zrovna chce, tak jí to i pálí. Nestává se to příliš často a do vědecké instituce by se pravděpodobně nedostala, každopádně život téměř na ulici ji naučil mnohému. I tomu, že se nevyplatí věřit úplně každému a nechat se uchlácholit hezkými historkami. Což o to, sem tam se ještě napálí, každopádně širokou základnu kamarádů nemá. O přátelích by se hovořilo těžce, protože ti skončili, kdo ví kde. Ale dá se s jistotou říci, že bez lidské společnosti by asi brzy zešílela.
Zachovat chladnou hlavu, to Skylar umí. Alespoň většinou. Když nejde o kejhák, jde o nic. Ale zahnaná do kouta bývá jen velice nerada. Jak nevidí východisko a možné únikové skulinky, přijde o jistotu v kramflecích a pro paniku není třeba chodit daleko. Mnohem radši stojí nohama pevně na zemi, pokud zrovna nevymýšlí, jak se dostat z Westu na čtrnáctidenní dovolenou na Havaj.
Má pěsti a nebojí si je použít. Skutečně je schopna skočit do rvačky i s mužem a pud sebezáchovy ji v tu chvíli neříká příliš mnoho. S radostí lidem sdělí svůj vlastní názor, nehledíc přitom na možný protiútok. Je vulgární a sprostá. Nebere si servítky, do pusy si příliš nevidí a v (ne)správném rozpoložení je ochotna se hádat i dlouhé hodiny jen proto, aby měla poslední slovo právě ona. Nicméně urážky na vlastní cti nese Sky těžce. Neřekne to přímo, ale popíchnutí citlivých místeček sráží slečince sebevědomí. To, které si tak dlouho budovala. Je ochotna přijmout řeči o volbě vlastní životní cesty, ale nač by si to měla připomínat? Žije v přítomnosti, ne v minulosti a budoucnost leží na jejích bedrech a kvalitě snažení. Jak zvládá být aktivní a tropit jednu potíž za druhou, tak se zvládne válet na gauči o třetince piva a objednané pizzy. Líné dny střídají ty čilé a záleží jen a pouze na Skylar, zda se rozhodne pro sebe něco udělat, anebo tvrdnout tam, kde skončila předešlou noc.
Není zlá, je svá. Přesně tak se snaží i prezentovat. Originalita sama. Snad by se někde v hloubi její duše našel smysl pro konečně pořádný život, který by se nehoupal na volné noze. Bohužel však nedostala ještě ten pořádný impuls k tomu, aby na sobě začala skutečně makat. Vůně pořádných peněz ji vždy drží na místě jen do chvíle, dokud zdroj vynáší. Usadit se? Cizí pojem, který jí nikdo prozatím pořádně nevysvětlil, anebo neudal pádný důvod k tomu, aby tak učinila, či se alespoň snažila o to, stát se ženuškou s pořádnou prací, bydlením a tím vším okolo. Upřímně i ona nejistota a nestabilní kolísání na hranici, kdy do toho může zase spadnout, hodně věcí komplikuje. Lhát sama sobě by ale nemohla, co se týče skryté závisti vůči těm skutečně úspěšným. Nic z toho, jakože by chtěla být tam kde oni, ale nikdy nepřizná. On i ten průměr má také něco do sebe, když si ho umí zpříjemnit.
Nejvýhodnější je pro ni v těchto okamžicích najít fajn chlápka, se kterým si užije, chechtáky, z nichž pořídí zase něco nového a zaplatí nájem, co už dlouhodobě dluží. Rošťáctví v sobě nezapře. To je pro Sky mnohem typičtější, než aby ze sebe dělala někoho, kým ve skutečnosti vůbec není. 

Historie: 

Události předcházející narození téhle blonďaté ďáblice se ani zdaleka nepodobají žádné dětské pohádce se šťastným koncem. Spíše se jednalo o zatracenou souhru mnoha náhod, které do sebe zapadaly jako dílky puzzle. Sem tam bylo třeba některé mírně poupravit a zabrat větší silou, ale vždy se nějakým záhadným způsobem našlo spojení. To viselo na vlásku, či naopak na velmi pevném řemeni. Záleželo jen na tom, jak moc velké erupce na slunci zrovna panovaly. A také, kudy zrovna vedla Josephova cesta za dalším měsíčním výdělkem. Řidič kamionu procestoval mnoho států a najel ještě více kilometrů. Sem tam nabral nějakého stopaře, u nějž měl pocit, že mu při první příležitosti nebodne kudlu do krku a našel si i pár milých známostí. A přesně mezi ty patřila i Deborah. Mladá neposeda, které došly peníze, mobil se vybil a široko daleko neznala ani jednu živou duši. Skutečný důvod, proč se potulovala tak daleko od domova, konkrétně v Oregonu namísto v Kalifornii, se Joe nikdy nedozvěděl. Každopádně jeho vlastní názor tkvěl v tom, že holčina mířila za nějakým mladíkem, k němuž ale už nikdy nedorazila. Byl to totiž on, kým zůstala Debbie naplno zaujata. Slovo dalo slovo a spousta kilometrů je sblížila natolik, že z kabiny na benzínce o dva dny později neodcházela holka s prázdnou. Protislužbička za svezení až k domovu si vynesla svou daň. S telefonním číslem a perfektním pocitem tak Deborah mířila rovnou domů, zatímco Joseph se vydal na další ze svých dlouhých štrek. Oba však moc dobře tušili, že tohle není konec, ale teprve začátek.
Deborah zanevřela na vysokou školu, kam podala přihlášku a rovnou rodičům ohlásila, jak na tom je. Netřeba nic obkecávat, semlelo se toho spousta. Josephovi táhlo na dvaatřicet, zatímco Debbie sotva oslavila plnoletost. Bohužel tlak rodiny byl tak neúprosný, že si holka co nevidět sbalila těch několik málo věcí a spolu se svou novou láskou vyrazila hledat zázemí jinde. Opustila rodnou domovinu a s Joem se přemístili do Greendale. Městečka, kde nikomu nezáleželo na tom, jakou minulost za sebou jeho obyvatelé mají. Chtěli žít společně, ačkoliv je mnohdy jejich nespoutanost zavanula na zvláštní místa. Kamioňák svou milou krátce po nastěhování požádal o ruku, přiznal se ke dvěma klukům, které měl ve střídavé péči a o dalších pět měsíců později přišla již do svazku manželského malá, uřvaná cácorka.

Dalo by se předpokládat, že právě narození dítěte obrátí takovému páru život vzhůru nohama. Nic z toho se ovšem nestalo. Bohémský styl, na který se oba dva dali, jim nedovoloval dělat si z věcí příliš těžkou hlavu. To, co by jiné vyvádělo z míry a nutilo šílet pokaždé, když jejich dítko upadne ze schodu, či si téměř ušmikne prsty nůžkami, je nechávalo ledově klidnými. Maličká Skylar se proto mohla těšit z divokých rodičů, kteří výchovu své dcery ponechávali tak trochu náhodě. Užívali si životních okamžiků plnými doušky, a jak se jim zrovna zachtělo. Deborah nepomýšlela na kariéru, kterou si mohla díky titulu z vysoké školy budovat a Joseph? Ten dál brázdil dálnice a jezdil z jednoho bodu do druhého. Střídal se doma a za volantem, někdy se přišel pod společnou střechu jen ohřát a pak zase vyrážel vstříc novým dobrodružstvím. Výchova tím pádem tkvěla především na povolné matince. Oba rodičové brali svazek manželský a s ním spojené sliby spíše jako výsměch a zbytečnosti. Joemu hopsaly dívky v klíně a Deborah si zase zpříjemňovala dlouhé odloučení sem tam nějakým mužem, který překročil práh malého bytu v Hoxtonu. Jeden druhému se přiznali a bez zbytečného dramatu pokračovali dál. Manželství tím pádem ztrácelo na významu a jediným důvodem bylo snad to, že se mohla Debbie pyšnit Josephovým příjmením. Nic víc.
Nikdy se ale nestala nehoda, která by světlovlásce, co se teprve učila první slůvka a létala po bytě jako neřízená střela, přinesla dalšího sourozence. A kdyby čirou náhodou ano, matka se postarala o anonymní interrupci. Kolik jich bylo, to mohl každý jen hádat.

Jediné dítě Chambersových tak rostlo jako dříví v lese. Šlo si vlastní cestou a ani milující rodiče neměli zájem o to udat holčičce ve vývinu jakýkoliv směr. Každý na první pohled věděl, že to, co dva dospěláky spojuje, je především jejich vzájemná láska, nikoliv pouto, jež by mezi nimi mělo vytvořit dítě, natož první a poslední. Řád v domácnosti chyběl a Skylar tím pádem zvlčela až příliš brzy. Hrála si po svém, panenkám trhala hlavy, po zdech čmárala lihovkami a prováděla spoustu dalších nekalostí, kterými pokoušela trpělivost ne příliš snaživé matky. Ta dceru sem tam pokárala, anebo přešla rovnou k fyzickému trestu. Jenže ani z toho si Sky nic nedělala. Dostala to, co zrovna chtěla, anebo to umožňoval rodinný rozpočet. Párkrát do roka vyrazili na nějaký společný výlet, ale většinu času trávila Skylar v okolí svého domu. Pokud se zrovna nerozhodla cestovat do vedlejšího města, anebo nenavštěvovala čtvrť, kam byl vstup pro všechny slušné občany Greendale důrazně nedoporučován. Jenže jak moc vzorná rodinka Chambersovi byli? Deborah vzala hned po mateřské dovolené šichtu v bistru a zdaleka dojíždějící babička s tetou neměli vždy čas na hlídání. Nebylo proto nijak zvláštní, když sem tam zůstala Skylar sama doma i dlouho do noci.

Lhostejný přístup k výchově měl za následek zrození skutečné ďáblice. Skylar neměla respekt vůči starším a s radostí se vysmála každému, kdo se ji pokoušel napravit. Trávení prázdnin u prarodičů na tom nic nezměnilo a čím byla Sky starší, tím menší zájem o to se s nimi vídat měla. Jednoho dne je dokonce poslala k čertu a tím si zabouchla dveře u přísného dědečka s babičkou nadobro. Trápit by ji to co? Mělo. Ale jaká byla skutečnost? Úplně jiná. Nestarala se. U rodičů viděla totéž, tudíž jí vůbec nepřišlo divné, když odmávla spoustu závažných věcí rukou a zkrátka nechala být to, co ji očividně mělo zajímat.
Základní školou proplouvala s odřenýma ušima. Poznámky byly denním chlebem a od propadnutí ji dělilo vždy obrovské minimum. Kolikrát už líbala kobereček řediteli a ospravedlňovala se ze svých přestupků? Ah, tedy... jistěže se neomlouvala, ale hledala ty správné výmluvy. Jeden průšvih střídal druhý a ani výjimečné rodičovské kárání nemělo na dívku žádný vliv. Byla otrkaná, s kuráží a odvážně překračovala meze, kam se její slušní vrstevníci nikdy neodhodlali. Stávala se z ní černá ovce, která dokázala předčit své rodiče velice snadno. Vyrůstala v jiné době, proto měla i odlišné možnosti, jak na sebe upozornit. Poslouchat? To se Skylar nikdy nenaučila. Učitelé z ní byli zoufalí a ti, které by měla hanba fackovat, nedělali vůbec nic pro to, aby dceru napravili.

Matčino střídání partnerů na jednu noc po dobu, co byl otec na cestách, se pochopitelně odráželo i na chování pubertální Sky. Myšlenky na první lásku byly zažehnány prvním polibkem, který se dělil třemi. Trojice starších chlapců tak využila dívčiny povolnosti a blondýnka, ještě hluboce pod zákonem, získala svou první intimní zkušenost poněkud netradičně. Snad horší bylo už jedině to, že si to Skylar velice oblíbila a jen za své působení na základní škole vystřídala několik mladíků, kteří na dívčiny nabídky ochotně přistupovali. Základní studium dokončila ne příliš zdárně, ale nakonec úspěšně.
Bohužel s jejím zakončením první životní kapitoly se u Josepha objevily velice nepříhodně prvotní příznaky roztroušené sklerózy. Onemocnění, které začalo komplikovat život všem, co se kolem řidiče kamionu pohybovali. Joe skončil s milovanou prací a ztvrdl doma. To začalo pomalu, ale jistě, lézt na nervy Deborah, která přicházela na to, jaká práce s takhle nemocným člověkem je. Byly doby, kdy se zdál být Joseph naprosto v pořádku a pak nastalo temné období. Zatraceně těžké časy, na což nebyly holky zvyklé.

Skylar nastoupila na střední školu, kde si velice brzy vysloužila přezdívku místní děvky. Ona sama brala tyhle řeči jako obyčejnou závist. Kluci ji zkrátka milovali a ona nedala každému. Dostávala se do zajímavých společenství, objevovala dosud neznámé a o to, co se děje doma, se příliš nestarala. Životní směr udaný neměla. Jednoduše brala každou záležitost na lehkou váhu, vše ponechávala náhodě a momentu překvapení.
Zamilovat se nedokázala, ale maléry, ty na sebe poutala jako magnet. Užívala si volnost a vzdalovala se své rodině mnohem více, než kdy dřív. Ačkoliv starost o otce měla, nikdy ji nedala přílišně najevo. To samé Deborah. Doma se zdržovala čím dál méně a jen v těch nezbytně nutných situacích.
Blonďatá kočka se v půlce studia zamotala k nesprávné partě a z občasného kouření marihuany a užívání houbiček se stala zvědavost, co se tvrdších drog týče. West pro ni byl domovem více než kdy jindy a zalíbení v o několik let starším frajerovi ji svedlo na špatnou cestu. Sekla se střední školou a začala vyvádět ještě větší hlouposti. Několik let o ní rodina prakticky věděla jen z doslechu, anebo když potřebovala pro něco zrovna zaskočit. Nechala se unést slepotou lásky a potěšením, které přinášelo požití bílého prášku, či napíchnutí další žíly. Problémy s policií kvůli krádežím a tropením potíží na veřejnosti se staly neodmyslitelnou součástí jejího života. Nikdy ovšem nespadla na takové dno, jako její 'přátelé' z party. Dost možná právě proto byla schopna se dostat domů ve chvíli, kdy Deborah sbalila kufry a vypadla z Greendale pryč. Nechala vše za sebou, zanevřela na dceru i chátrajícího manžela a odcestovala, kdo ví kam. Sky tak alespoň kontaktovala jeho syny, kteří se o otce dokázali postarat lépe než ona. Tolik možností neměla, proto jim byla vděčná za zajištění dobrého a kvalitního pečovatelského servisu v jedné z lepších klinik, za hranicemi Greendale.

Ačkoliv blondýnku sem tam přepadlo pomyšlení na lepší život, nedokázala se odpoutat od těch, kteří se stali její druhou rodinou. Špatnou rodinou, ale stále pro ni něco znamenali. Byla zamilovaná jak do vysokého bruneta, tak i do toho svinstva, které později začal Bryce na vlastní pěst i vařit a distribuovat. Nechtěla se do ničeho z toho motat, ale láska a závislost byli silnější než její slabá vůle. Pár pytlíčků předala, rozprodala a poslala dál. Mezitím si dávala pozor na uniformy, které se kolem nich začaly motat víc než kdy dřív, čehož si, ke své vlastní smůle, nevšímali. Kolikrát chtěla na samotném pokraji zhroucení téhle nebezpečné hry odejít a dát se na léčení. Snít mohla, ale teprve policejní razie ji dokázala pořádně probrat. Ještě více pak vyrozumění soudu, kdy zněl rozsudek jasně. Pobyt v ženském vězení a nástup na odvykačku. To druhé přijala s radostí, ale první trest? Ten byl zatraceně špatným dárečkem pro jindy tak sebevědomou a nespoutanou osobu.
Nedalo se svítit, Skylar skončila v lochu. Na Bryce zapomněla hodně rychle a už nikdy neměla zájem o to se s ním vidět. Teprve za mřížemi pochopila, jak moc pochybila a o kolik let se připravila díky své mladické nerozvážnosti. Ani tvrdé měsíce mezi všemi možnými existencemi ji však nepřipravily o kuráž a kouzlo osobnosti, kterým oplývala. S ochotou a chutí pracovala sama na sobě, aby už nikdy nevztáhla ruku na to svinstvo, díky kterému napáchala mnoho škod a zákon porušila snad ještě vícekrát. Byla jedna z těch, které vězení skutečně něco dalo. Ale napravilo ji jen v jistém slova smyslu.

Provokativní jiskřičky z očí nevymizely ani poté, když byla na podmínku propuštěná na svobodu. To, co chtěla, hodila za hlavu a to, co jí přišlo k chuti, si ponechala. Rozhodla se vrátit do své milované domoviny, která jí přirostla k srdci a žít si tak, jak to zrovna půjde. Díky nedokončenému studiu nemohla pomýšlet příliš vysoko, ale vzhledem k tomu, jakou holkou do nepohody byla, sáhla po jakékoliv možné práci, co se zrovna nabídla. Obsluha v baru, uklízečka, anebo výpomoc v mechanickém servisu. Za ta léta, kdy měla možnost trávit čas s otcem, který byl zrovna příhodně doma, se těm základním věcem ráda přiučila. Sic nebyla světobornou mistryní v ničem, snad jen vyjma sexu a dobrých výmluv, práce se nebála. Vždy skákala do věcí po hlavě a nechala se překvapit, co přinese další den. Někdy se ale nezadaří a nepovedená holka, jejíž existence započala na sedačce kamionu, se vlastní vinou, anebo jen velice překvapivým nedopatřením, o získanou práci velice brzy připraví. Žádná novinka, která by měla holčinu srazit na kolena. Zakusila už mnohem horší životní lekce, takže sehnat nový job ve městě, jež měla prochozené vícekrát, než se pokusila o to nemluvit vulgárně pro ni nebude zas až tak velkým problémem. Přeci jen už uměla v nebezpečných vodách plavat docela obstojně a odstraňovat překážky se naučila po svém. V nejhorším případě může vždycky skočit do člunu někomu jinému. A vzít pádla do svých rukou. 

Rodina: 
Joseph Chambers - otec
Deborah Alana Chambers - matka 
Reece a Calvin - nevlastní bratři z otcova prvního manželství 

Zajímavosti: 

• Dříve byla závislá na tvrdých drogách. Stále existuje jisté riziko, že tomu může kdykoliv znovu propadnout, aniž by sama chtěla. 

• Jizva po odebrání slepého střeva má mnohem složitější minulost, než by se mohlo na první pohled zdát. Proto tuhle vzpomínku maskuje právě tou nejdůvěryhodnější historkou. 

• Ráda se obklopuje drahými věcmi a dopřává si luxus. Háček je v tom, že se k tomuto potěšení musí nejprve nějak dostat. 

• Zbožňuje přítomnost mužů, které s radostí manipuluje. 

• Divoké party, kde se jen pije a tančí, to je její. 

• Po opětovném spatření svobody přežívala pár týdnů na ulici, anebo u známých z Westu. 

• Sní o pořádném balíku peněz, drahém autě a dobrém bydlení. 

• Sem tam se krádeži neubrání. 

• Levý kotník zdobí malé tetování. Datum, zaznamenané římskými číslicemi = XV. IX. MMX. Šílený způsob, jímž si už navždy bude připomínat datum prvního vpichu. Už jen kvůli poučení si je nedala odstranit. Navíc, kde by na to vzala peníze.